Začneme jedním z prvních míst, které bys měla zabezpečit – elektrické zásuvky a kabely. Malé prstíky jsou neuvěřitelně zvídavé, a jakmile dítě zásuvku spatří, může začít experimentovat – sahání, nedejbože strkání, to nesmíš dopustit. Proto do všech dostupných zásuvek umísti ochranné krytky a zabezpeč také kabeláž v místech, kde se dítě bude nejvíce pohybovat – kabely schovej za nábytek, popřípadě i na ně existují speciální kryty.
Schodiště často slouží jako tréninkové místečko, které malé průzkumníky skoro až magicky přitahuje. Schody sice mohou sloužit k perfektnímu tělocviku, ale jen pod dohledem rodiče. Takže pokud právě teď nemůžeš na dítě dohlížet a hrozí, že by se na ně tvé mrně vydalo samo, nainstaluj na začátku a konci schodů zábrany. Ujisti se, že jsou zábrany pevně připevněné a dítě je nemůže jen tak otevřít.
Tip: Tréninkové schůdky
Můžeš se také vydat cestou postupného tréninku. Jak píše Utukutu: „To, jak se to se schody v životě má, je dobré si osahat ještě předtím, než se z dítěte stane pohyblivý živel.“ Právě tito čeští tvůrci vymysleli tréninkové schody, kde si dítě odmalička zkouší zákonitosti schodiště a to tak, aby to bylo bezpečné, a zároveň zábavné – po tréninku se totiž ze schůdků může udělat bezva houpačka. Pokud nechceš mít doma další kus nábytku, určitě můžeš s dítětem trénovat i na klasickém schodišti, opakujeme ale, že to vždy jen s dospělým „koučem“.
Jakmile se objeví v domácnosti pohyblivé dítě, zjistíš, kolik hran a rohů jsi doposud přehlížela. Jsou všude! Naštěstí existují měkké ochranné kryty, které se dají snadno připevnit na rohy stolů, skříněk a dalších kusů nábytku. Možná tě představa plastových krytek na každém centimetru děsí, ale klid: umísti je pouze tam, kde se dítě nejvíce pohybuje a při ochraně měj vždy na paměti výšku a herní/pohybové vzorce dítěte, tzn. není nutné je dávat na ostré rohy, se kterými dítě do kontaktu nepřijde.
Kramaření mají malí průzkumníci v popisu práce a byla by škoda je o tento zážitek připravit. Baží po poznání nového, potřebují si vše osahat a vyzkoušet. Proto existují dvě možnosti: spodní šuplíky zpřístupni a dej do nich předměty, které bezpečnost dítěte neohrožují (a které mohou být osahané, ožužlané, popřípadě zničené), do horních, kam se nedostane, dej potenciálně rizikové předměty, a chceš-li, zajisti je speciální dětskou pojistkou. To platí zejména pro předměty, jako jsou čisticí prostředky, nože nebo léky, které by měly být vždy umístěny mimo dosah dítěte.
Koupelna je jedním z nejnebezpečnějších míst v domě. Nejde jen o mokrou podlahu, která v případě malého akčňáka není žádnou výjimkou, ale také různé olejíčky a mazání. Ty mohou někdy promáznout nejen dítě, ale také povrch, po kterém se oba pohybujete. Samozřejmostí je pravidlo: nikdy nenechávej dítě ve vaně bez dozoru, stejně tak pokud se vana napouští, neodbíhej – dítě se může naklonit a spadnout. Ideální jsou také protiskluzové podložky jak do vany/sprchy, tak před ni.
Už jsme si řekli, že většinou děti láká v kuchyni množství zásuvek, ale je zde taky spousta tlačítek, světýlek, no zkrátka věcí, které si rovněž potřebuje nutně vyzkoušet. Jenže v případě plynového sporáku to není vůbec bezpečné, proto si opatři ochranné knoflíky. Nemusíš je tam mít navždy – jakmile s dítětem nacvičíte bezpečné chování v kuchyni, mohou jít knoflíky dolů. I s věkem zájem o točení, zkoušení a zapínání/vypínání přirozeně opadne, a když dítě za pár měsíců pozveš dítě například ke společnému vaření, postupně si odmalička pod kůži dostane, jak se v kuchyni „otáčet“ bez zranění. Jakmile začne chodit, můžeš zakomponovat do tohoto nácviku také tzv. učící věž, která zraku dítěte krásně zpřístupňuje, co všechno se děje ve výškách, na které je příliš malé.
