Nezapomeň, že dětský pokoj je nejen místem, kde se spí a hraje, ale i místem, kde děti tráví mnoho času třeba čtením, učením a zábavou s kamarády. Proto při zařizování dětského pokojíčku mysli na funkčně odlišné zóny.

Spací zónu naplánuj do nejklidnější části pokoje a ujisti se, že zde nepronikne třeba světlo pouličních lamp, vrzání dveří nebo hluk kuchyňského robota. Uč dítě odmalička, že v této zóně se spí a relaxuje. Kromě kvalitní matrace a bezpečné postýlky nezapomeň také na měkký koutek plný polštářů, klidovou stanici, zkrátka místo k poválení. K jasné hranici „zde se odpočívá” je skvělý i baldachýn. 

Tip pro odpočinkovou zónu: Frontální knihovna

Odpočinkový prostor lze využít i pro budování lásky ke knihám. Praktické jsou tzv. frontální knihovničky, které děti volají obálkami, tzn. není vidět pouze hřbet, ale celá přední strana. Tato původně Montessori záležitost je navíc udělaná tak, aby si dítě mohlo knihu samo zase vzít a vrátit.

Jak ale asi víš, děti spíše než spánek a relax často zajímá, kde je prostor na vyblbnutí. Proto mysli i na zónu, kde se bude řádit a probíhat lekce rozvoje motoriky.

Děti jsou jako pytel blech. Energie mají na rozdávání, a proto by v pokojíčku neměl chybět prostor, který nazvěme třeba jako malá tělocvična. Můžeš-li investovat do malinko dražších věcí, umísti sem například balanční pomůcky typu Utukutu houpačka, balanční prkna nebo kameny Stapelstein. Pokud vám situace neumožňuje žádné složitosti, vystačíte si třeba se starým houpacím koněm, hamakou nebo starými matracemi. Při více akrobatických záležitostech (zavěšené šátky a gymnastické kruhy) nezapomínejte na bezpečnost, správné ukotvení a podložky. 

Děti chtějí tvořit. Malování, hnětení hlíny, lepení, stříhání.. Když se to děje na jídelním stole, chytáte tik v oku, rozumíme. Ale co takhle delegovat malé tvůrce do soukromého, divokému umění přizpůsobenému prostoru? Kupte jim klasickou Ikea tabuli s rolí papíru, nebo třeba na dveře nalepte velký kus lepenky. Využít můžete i klasický stoleček na malování. Zajímavé oživení vám přinese také natření části nábytku tabulovou barvou. A teď už jen podložka proti zamazání a jsme hotoví. 

Tip pro tuto zónu: Sensory Tray

Do kreativní zóny doporučejeme zakomponovat sensory tray, neboli smyslový tác: laicky řečeno je to podnos nebo mělká nádoba, která se naplní různými materiály (písek, voda, čočka, kamínky, v létě třeba ledové krystaly). Dítě pak hrou zkoumají různé textury, tvary a teploty, čímž se rozvíjí jejich smyslové vnímání a poznávací schopnosti.

Ano, pořádek musí být, proto by všechny zóny měly mít dostatek úložného prostoru, aby byl pokoj uklizený a přehledný. To nejen eliminuje otázky „mamí, kde mám”, ale také se děti odmalička učí základům organizace a odpovědnosti za vlastní věci. 

Pro herní zónu to znamená dostatek boxů, košů nebo polic, kam mohou děti své hračky ukládat. Pro kreativní zónu jsou ideální stojany na pastelky, organizéry na tvůrčí potřeby. možná i několik menších šuplíků na drobnosti, které se snadno ztrácejí. Magnetické desky nebo nástěnky zase poslouží pro výstavku uměleckých děl a fotografií. Pořádek je důležitý také kvůli prevenci smyslového přetížení.

Pokojíček zařizuj se střídmostí: dětská pozornost se snaží nacucat vše, co se v jejím okolí nachází, proto zařizuj pokoj funkčně a spíše minimalisticky Určitě zde platí, že méně je více, a kvalita je více než kvantita. Dětský pokoj by měl být vizuálně zajímavý, avšak příliš mnoho barev, vzorů a stimulů může vést k senzorickému přetížení a rozptýlení. 

I v případě, že děti sdílí pokoj nebo když je k dispozici jen omezený prostor, lze všechny tyto principy uplatnit, jen se s málem místa musí umět jinak hospodařit:

• Využívejte vertikální prostor: Vysoké, úzké skříně nebo police pojmou to, co by mohlo zabírat prostor na podlaze. Stejně tak nástěnné organizéry nebo kapsáře udržují menší předměty uspořádané a snadno dostupné.
• Sklápějte: Máte-li prostoru opravdu málo, sklápějte a dávejte na zeď: například k některým Montessori houpačkám lze dokoupit i závěsný systém, stejně dobře funguje i sklopný stůl nebo tabule.
• Kumulujte funkce: Vybírejte kusy nábytku, které slouží více účelům: tak jako jsme ukázali na příkladu sensory tray, tak třeba houpací prkno lze použít jako skluzavku z postele nebo jako součást dětských her. 
• Točte hračky: Je těžké odolat těm smutným očičkám, které z vás mámí další sadu Lega. Abyste neměli pocit, že se z pokojíčku stává hračkárna, hračky točte. Na čas schovejte pár kousků a nechte jen ty, se kterými si aktuálně dítě nejvíce hraje. Po pár týdnech hračky vraťte a sledujte, že i malé odloučení vzbuzuje v dětech stejně nadšené pocity, jako by byly staré kousky nové. 

Bez ohledu na velikost domova, tučnost konta nebo počet dětí, dětský pokoj lze zařídit tak, aby v něm děti hezky rostly, byly tam rády a bylo jim dobře. A až uvidíš na Instagramu další designový pokojíček, který vypadá, jako by ho vystřihli z katalogu, nezapomínej, že dětem je značka podnosu, designového světla nebo houpačky šumafuk.